|
|
Soběstačný domov pro 9000 obyvatel
Valový, Přemysl ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout nové soběstačné město pro 9000 obyvatel. Město jako fenomén doprovázející lidstvo po staletí se stalo nedílnou součástí hmotného i kulturního dědictví naší civilizace. Kumulace jeho populace, myšlenek i hmotných statků vždy vedla k obdivuhodné tvorbě a úsilí, které vždy posouvali lidstvo o kus dál. V dnešní době se však města potýkají s nesčetnými krizemi jak ekonomickými, tak sociálními. Nesmíme však, s výhledem do budoucna, opomenout ani blížící se krizi ekologickou. Překotný růst dob minulých je následován postupným úpadkem v době současné. Navíc, v dnešní globalizované společnosti, se město stává materiálně zcela závislým na svém okolí. Vysává zdroje z méně rozvinuté krajiny aby uživilo své obyvatele. Následky, které by nastaly pokud by tyto zdroje byly odstřihnuty, dokážeme jen stěží předpovídat. S překotným tempem růstu měst a migrací světového obyvatelstva do hustě urbanizovaných oblastí* nám vyvstává otázka, zda-li zůstane v mimoměstských (zemědělských) oblastech vůbec ještě někdo, kdo bude tyto budoucí metropole živit? *(od roku 2010 již více než polovina světové populace žije ve městech) Snahou o vytvoření nového soběstačného města není úsilí o jakousi náhradu měst současných, ale pokusem o vytvoření fungujícího vzoru, který by byl obecně aplikovatelný na města soudobá a naznačil by tak cestu, kterou by se sídla mohla ubírat k dosažení soběstačnosti, menší závislosti na dovozu, fungujícího komunitního života posilujícího celek a kvalitního environmentálního odkazu budoucím generacím. Cílem těchto snah není "přesun obyvatel do města vzorového", ale přesun idejí do města soudobého.
|
|
|
Soběstačný domov pro 9000 obyvatel
Valový, Přemysl ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout nové soběstačné město pro 9000 obyvatel. Město jako fenomén doprovázející lidstvo po staletí se stalo nedílnou součástí hmotného i kulturního dědictví naší civilizace. Kumulace jeho populace, myšlenek i hmotných statků vždy vedla k obdivuhodné tvorbě a úsilí, které vždy posouvali lidstvo o kus dál. V dnešní době se však města potýkají s nesčetnými krizemi jak ekonomickými, tak sociálními. Nesmíme však, s výhledem do budoucna, opomenout ani blížící se krizi ekologickou. Překotný růst dob minulých je následován postupným úpadkem v době současné. Navíc, v dnešní globalizované společnosti, se město stává materiálně zcela závislým na svém okolí. Vysává zdroje z méně rozvinuté krajiny aby uživilo své obyvatele. Následky, které by nastaly pokud by tyto zdroje byly odstřihnuty, dokážeme jen stěží předpovídat. S překotným tempem růstu měst a migrací světového obyvatelstva do hustě urbanizovaných oblastí* nám vyvstává otázka, zda-li zůstane v mimoměstských (zemědělských) oblastech vůbec ještě někdo, kdo bude tyto budoucí metropole živit? *(od roku 2010 již více než polovina světové populace žije ve městech) Snahou o vytvoření nového soběstačného města není úsilí o jakousi náhradu měst současných, ale pokusem o vytvoření fungujícího vzoru, který by byl obecně aplikovatelný na města soudobá a naznačil by tak cestu, kterou by se sídla mohla ubírat k dosažení soběstačnosti, menší závislosti na dovozu, fungujícího komunitního života posilujícího celek a kvalitního environmentálního odkazu budoucím generacím. Cílem těchto snah není "přesun obyvatel do města vzorového", ale přesun idejí do města soudobého.
|
|
|
Problematika soběstačnosti uživatelů sociální služby sociálně terapeutické dílny ARPIDA
VARINSKÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou soběstačnosti uživatelů sociální služby sociálně terapeutické dílny ARPIDA. Práce zahrnuje problematiku zdravotního postižení, které je rozděleno do několika typů: tělesné, mentální a kombinované postižení. Dále je práce zaměřena na pracovní činnosti pro osoby se zdravotním postižením, jako jsou chráněné dílny, chráněné pracovní místo, podporované zaměstnávání a sociálně terapeutické dílny. Další část práce zahrnuje propojení teoretických poznatků a ověření tohoto v praxi. Vymezila jsem si oblasti soběstačnosti uživatelů dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb. jako jsou mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnosti. Tato část je realizována kvantitativním výzkumem prostřednictvím pozorování, rozhovorů s uživateli a analýzy dokumentů.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných indikátorů kvality ošetřovatelské péče na oddělení následné péče
BALOGOVÁ, Renata
Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnocení indikátorů kvality ošetřovatelské péče. Indikátory, které jsme si pro tento výzkum zvolili, byly spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí, hodnocení soběstačnosti, stavu výživy a bolesti. Ve vyhodnocování spokojenosti s ošetřovatelskou péčí odpovídalo většina dotázaných respondentů kladně. Ze všech dotazovaných respondentů 64 % zvolilo v celkovém hodnocení možnost spokojen a 36 % respondentů možnost spíše spokojen. Možnosti průměrně spokojen, spíše nespokojen a nespokojen v celkovém hodnocení poskytované lékařské i ošetřovatelské péče nezvolil žádný z dotazovaných respondentů. Hypotéza 1: pacienti na ONP jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, byla potvrzena. Vyhodnocení míry soběstačnosti ? v celkovém součtu všech oblastí 32,1 % respondentů se posunulo ze stupně závislosti středně závislý na ošetřovatelské péči do kategorie lehce závislý na ošetřovatelské péči. V kategorii vysoce závislý na ošetřovatelské péči a zcela nezávislý na ošetřovatelské péči se stav nezměnil. Hypotéza 2: míra soběstačnosti se u pacientů ONP ve sledovaném období zvyšuje, byla potvrzena. Stav výživy se ve sledovaném období změnil k lepšímu. V celkovém součtu nutričního score bylo v nejnižší kategorii (0 ? 3 body) o 14,4 % respondentů více po měsíci hodnocení než v hodnocení při příjmu. Hypotéza 3: stav výživy se u pacientů ONP ve sledovaném období zlepšuje, byla potvrzena. Hodnocení bolesti u pacientů na ONP ? bolest udávalo 59,4 % respondentů, z nichž 39,5 % respondentů mělo bolest na hodnotě 1 VAS, 34,2 % respondentů hodnotu 2 VAS, 15,8 % respondentů hodnotu 3 VAS, 5,25 % respondentů hodnotu 4 VAS a 5,25 % respondentů mělo bolest na hodnotě 5 VAS. Po podání analgetik nepřesahuje u respondentů hodnotu bolesti 2 na VAS. Na základě výše uvedených výsledků hypotéza 4: Bolest u pacientů ONP nepřesahuje hodnotu 3 na VAS, byla potvrzena.
|
|
|
Rehabilitační ošetřovatelství u pacientů na oddělení následné péče.
VOJČOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma Rehabilitační ošetřovatelství u pacientů na oddělení následné péče je rozdělena na dvě části. V teoretické části práce jsou stručně objasněny základní pojmy jako rehabilitace, ošetřovatelství a oddělení následné péče. Největší pozornost je věnována prvkům rehabilitačního ošetřování prováděných v rámci rehabilitačního ošetřovatelství. Jednotlivé prvky jsou podrobně popsány v samostatných kapitolách. Závěr teoretické části je zaměřen na oblast imobilizace a imobilizačního syndromu, což je oblast také neméně důležitá. Praktická část popisuje výzkumné šetření vedoucí k ověření stanovených hypotéz. K výzkumnému šetření byla použita kvantitativní metoda pomocí techniky dotazníků. Tento výzkum byl proveden se sestrami na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice a.s., v Nemocnici Prachatice a. s. a Nemocnici Český Krumlov a. s., kde bylo rozdáno celkem 120 dotazníků, s celkovou návratností 83,3 %. K výslednému šetření bylo použito 100 dotazníků, které tvořily 100 %. Cílem této práce bylo zjistit, jaké prvky rehabilitačního ošetřování jsou v rámci rehabilitačního ošetřovatelství uplatňovány u pacientů na oddělení následné péče. Druhým cílem bylo zjistit znalosti sester v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství. Ke stanoveným cílům byly vytvořeny hypotézy H1, H2 a H3. H1: Sestry na oddělení následné péče uplatňují u pacientů převážně prvky polohování byla potvrzena. Hypotéza H2: Sestry na oddělení následné péče u pacientů provádějí častěji nácvik sebeobsluhy a soběstačnosti než nácvik základních pohybových dovedností nebyla potvrzena. Hypotéza H3: Sestry mají znalosti v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství byla potvrzena. Poznatky z práce budou předány managementu Nemocnice České Budějovice a.s., který je může využít jako podklad k přednášce pro sestry z oddělení následné péče. Součástí přednášky by byla vhodná i praktická ukázka jednotlivých prvků rehabilitačního ošetřování. Management Nemocnice České Budějovice a.s. tak podpoří zvýšení kvality poskytované péče pacientům na oddělení následné péče a také jistotu sester při poskytování péče v této oblasti.
|
|
|
Kvalita života u pacientů s chronickým onemocněním pohybového systému
BITTENGLOVÁ, Ilona
Diplomová práce {\clqq}Kvalita života u pacientů s chronickým onemocněním pohybového systému`` je rozdělena na dvě části. Teoretická část pojednává obecně o kvalitě života, jejím hodnocení a o chronických onemocněních pohybového systému a jejich vlivu na kvalitu života. V části praktické je vytyčen cíl práce a jsou stanoveny hypotézy, čímž je zahájen vlastní výzkum práce. Následuje kapitola {\clqq}metodika``, kde je popsán postup výzkumu a použité prostředky k potvrzení nebo vyvrácení uvedeného cíle a stanovených hypotéz. Navazující kapitola {\clqq}výsledky`` obsahuje tabulky a grafy s výslednými hodnotami a jejich slovním popisem. Informace získané z výzkumu jsou konfrontovány v diskusi.
|
host ::
RSS.